Co jsem to zase provedla...
29. října 2013 v 20:44 | autorka | DiaryKomentáře
Ty první dva odstavce mi silně připomněly mě.
A ten zbytek mě překvapil. V dobrém :) Ještě nikdy jsem neslyšela od nikoho, že by vyznal lásku takhle milým způsobem! Já myslím, že štěstí přeje odvážným. Takže ti přeju ať to dopadne tak, jak má ;)
Teda, to je fakt dost originální způsob, cením tvoji odvahu :-D i když myslím, že lidi by občas měli trochu zarisovat, když po něčem touží. Ale chápu, že v těchto věcech je to těžší a ta trapná situace, která by mohla nastat hodně lidí odradí. Ale nemazala bych to :-)
Efektní leč neefektivní, aspoň je to sranda :D S povídkou držím palce, snad se rybka chytí :P
[1]: Softball ani není zas tak šílený - teda, je to s ním stejně jako u ostatních sportů - baví mě, ale nejde :D
[2]: Já vyznávám lásku vždycky takovýmhle "úchylným" způsobem :D Vždy písemně - dopisem, zprávou, takto...stejně jako jakékoliv jiné, pro mě důležité a zásadní věci, lépe se vyjadřuji slovy na papíře než ústně z očí do očí.
A děkuju, i když to moc dobře nevidím.
[3]: Zatím nemažu. :D
[4]: Rybka se chytá už šest let :D asi mám špatnou návnadu. Nebo rovnou celý prut. A nebo neplave ve stejném rybníku, jako ve kterém lovím :D
no stydlíni jsou fajn, ale jak kdy:D
bojím se, že taky fandím alexovi.. kill me..
ty jsi beznadějný romantik:D
držím palce:)
softball je šílenost.. taky to ve škole hráváme.
a kostely by měly být otevřený. v praze nebydlím, takže nevím (přece jen je to velké město, asi jiná pravidla), ale u nás ve městě je to vždycky fajn klidný místo, kam zajít:)