Opět je tu zkouškové, takže mám opět čas psát.
Ať žije prokrastinace.
Dnes je dobrý den a to především kvůli jedné věci. Viděli jste nejnovější díl Mentalisty? Bylo to prostě wau! Na tohle jsem už nějaký ten rok čekala a konečně, konečně se to stalo. Ne že bych nečekala, že tomu tak bude, ale stejně mě to docela překvapilo, nadchlo a musím se přiznat, že i rozbrečelo. Jisbon forever.
Dneska večer kouknu ještě na Game a uvidíme, jak se mi tentokrát trefí do vkusu.
(Jen abych se nemusela učit.)
Dokonce jsem zase i cvičila a řekla jsem si, že budu cvičit každý den 30 minut. Tak jsem zvědavá, jak to zvládnu. Mnohem jednodušší je přestat než začít.
Jinak se v mém životě vůbec nic nezměnilo, stále sama, stále lítám někde mezi pocitem: "Chci ho" a "On mi za to nestojí." Protože je to arogantní bastard, kterému ani nestojíte za to, aby vás poslouchal. Jen je škoda, že zrovna on musí být nejvíce charismatický, inteligentní a nejzajímavější člověk v mém okolí.
A jdu se učit. Rozhodně se jdu učit. Teď hned!